Je zvláštní, kolik propodivných lidí člověk v životě potká, vlastně se tito lidé vyskytují v lidském životě již od raného mládí. Každé malé mimčo jistě přišlo do styku se starou ošklivou paní (ježibabou)....Ale postupem času se vše mění, již to nejsou ježibaby, ale zlé paní učitelky ve škole a konečně první kluci u kterých se teď na moment zastavím. Můj první kluk, ó ano, byl to zázrak. Ne snad, že by byl tak dokonalý, ale uvědomte si prosím, že o mě někdo stál! Díky bohu mi rázem stouplo seběvědomí a já si uvědomila, že člověk který si záměrně nechává narůst dlouhé ostré nehty není to pravé ořechové. POtom následovalo několik oťukávání a po nějaké chvíli nastal zlom...Byl skvělý, o dost starší, krásný, zamilovala jsem se téměř okamžitě co jsem ho poprvé uviděla. A ono to kupodivu doopravdy klaplo! Byla jsem šťastná a myslím že on taky. Vlastně ani nedokážu říct proč to nakonec nedopadlo, myslím že jsme spolu málo mluvili. Škoda, měla jsem s ním zůstat, vždyˇjak ten chudák dopadnul. Se slečnou která ho jen využívá. Další love story byla opravdu krutá, občas (zhruba jednou za tři roky) se mi stává, že se zamiluji bláznivě, dělám strašné věci. Jsem naivní a depresivní
Zobrazit další články tohoto autora
